Tance dávných tradic jsem poznala před necelými třiceti lety díky Ludmile Chrášťanské, s níž jsem se znala z budějovického kurzu jógy (schovaného pod hlavičkou Základní tělesné výchovy). Tance pro mne spojovaly vše, co je mi blízké - hudba, pohyb, spiritualita.

Měla jsem to štěstí, že jsem v Českých Budějovicích mohla chodit  na večery tanců pořádané Ludmilou - konaly se jen tam a v Praze - a také jsem jezdila do Nesměně na všechny taneční akce.  V Budějovicích jsem zastupovala  Ludmilu v době její nepřítomnosti a tančila se studenty v hodinách hudební výchovy na gymnáziu, kde jsem učila.  Do kovidové pandemie jsem také vedla výběrový seminář "Tance dávných tradic" na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity.

Příležitostně tančím s dětmi ve waldorfské školce a škole, v praktické škole, na kurzu rodičů s dětmi, se seniory apod.

Nyní jsem v důchodu, ale stále ještě vedu dva pěvecké sbory a po odchodu Ludmily se snažím v Budějovicích udržet tradici večerů s tanci pro veřejnost s pomocí Ludmily Žáčkové a kytaristů Jaroslava Kursy a Viléma Jandy.